FOMO poprvé popsal v roce 1996 marketingový stratég Dan Herman, zkratku zpopularizoval v roce 2004 Patrick McGinnis na Harvardu. V roce 2013 ho výzkumníci převedli na měřitelnou 10položkovou škálu — a sociální sítě na obchodní model.
FOMO znamená strach z propásnutí — všudypřítomná obava, že ostatní zažívají něco hodnotného bez vás. Andrew Przybylski jej definuje jako úzkost doprovázenou nutkáním zůstat neustále ve spojení.
Původ: Dan Herman od 1996, Patrick McGinnis 2004 na Harvard Business School (FOMO + FOBO), Oxford 2013 do slovníku. Marketing nedostatku — omezený čas, nízké zásoby, „ostatní si prohlížejí“ — je postaven na vyvolání FOMO.
10položková škála Przybylski 2013. Vyšší FOMO = více času na sociálních sítích, nižší uspokojení potřeb kompetence, autonomie a sounáležitosti.
Prevalence: 50-70 % uživatelů sociálních sítí, 69 % mileniálů a Gen Z pravidelně. Finanční FOMO: 70 % Gen Z vs. 57 % mileniálů/Gen X vs. 28 % boomerů.
Duševní zdraví: vyšší FOMO = více úzkosti a deprese. Peníze: Gen Z 2× častěji impulzivně nakoupí kvůli sociálnímu tlaku. Bezpečnost: rozptýlení telefonem +240 % rizika nehody, 14 % smrtelných nehod z rozptýlení 2024.
Práce: wFOMO — strach z propásnutí na pracovišti, škála 2026, přetížení schůzkami, 83 % schůzek manažeři považují za neproduktivní.
FOMO je spojeno s nenaplněnou autonomií. Kontrola aplikace uleví úzkosti na chvíli, ale neobnoví autonomii. Fella drží aplikace blokované ve výchozím stavu s jedním 5minutovým odemknutím za relaci — odstraňuje možnost kompulzivně kontrolovat a nechává nepohodlí odeznít bez reakce.
